Ráno otočíte hlavu a ejhle – nejde to. Při nádechu vás píchne pod lopatkou. Jindy se nemůžete narovnat, bolí vás „kříž“ nebo bolest putuje až do nohy. A protože podobný problém už znáte, řeknete si: zase mám zablokovaná záda. Jenže co přesně je tentokrát „bloklé“? Krční nebo hrudní páteř, žebro, SI skloubení? Nebo je problém úplně jinde a bolest jen cítíte v zádech? Pojďme postupně od hlavy dolů zjistit, odkud může bolest přicházet, co můžete zkusit sami a kdy už mají přijít na řadu masáže, rehabilitace nebo lékař.
Nemůžete otočit hlavou? Na vině nemusí být krční páteř
Stačí spánek v nepříjemné poloze, několik hodin u počítače, dlouhá cesta autem, stres nebo jeden nešťastný prudký pohyb a ráno zjistíte, že se doprava prostě nepodíváte. Akutní bolest krční páteře často doprovází výrazné stažení svalů. Tělo si bolestivou oblast jednoduše „hlídá“ a svaly kolem ní stáhne. A čím víc se člověk bojí pohnout, tím více může krk tuhnout.
Proto není dobrým řešením několik dní držet hlavu jako ve svěráku. Pokud za bolestí není úraz nebo jiný závažnější problém, zkuste krk jemně rozhýbávat v rozsahu, který dovolí. Pomoci může teplo, opatrný úklon, otočení hlavy na jednu a druhou stranu nebo několikrát stáhnout ramena dolů a dozadu. A nezapomínejte správně dýchat! Žádné kroužení hlavou přes bolest a už vůbec ne prudké „křupnutí“, kterým se budete snažit krk sami odblokovat.
A nezapomeňte se podívat také o kousek níž. Ztuhlá hrudní páteř, předsunutá hlava a ramena stočená dopředu nutí krční páteř pracovat v nevýhodné pozici. Můžeme tedy uvolňovat krk stále dokola, ale dokud nezměníme to, co ho přetěžuje, bude se problém pravděpodobně vracet.
Píchá vás pod lopatkou? Možná jsou to žebra nebo hrudní páteř
„Mám skřípnutá žebra nebo nerv pod lopatkou.“ Tuhle větu slýchám poměrně často. Jenže ostrá bolest kolem lopatky nemusí automaticky znamenat skřípnutý nerv. Hrudní páteř je propojena s žebry a celý tento systém se musí pohybovat také při dýchání. Pokud je některý segment výrazně ztuhlý, může bolet otočení trupu, předklon, pohyb ruky a typicky také hluboký nádech. Člověk pak ukazuje na jedno přesné místo vedle páteře nebo pod lopatkou a má pocit, jako by tam měl zapíchnutý nůž.
Co můžete zkusit? Především dýchat. Lehněte si nebo se pohodlně posaďte, položte ruce na spodní žebra a zkuste nádech směřovat nejen do břicha, ale také do stran a dozadu. Pomáhá jemná rotace hrudníku, například vleže na boku s pokrčenými koleny pomalu otevírat horní paži dozadu. Dobře funguje i opatrné rozhýbání hrudní páteře přes srolovaný ručník nebo měkký válec. Pokud se vám i špatně dýchá a nemůžete se hýbat, ležte jen na zádech a dýchejte. Při nádechu se koukněte očima nahoru, při výdechu zase dolů. Žádné jiné pohyby nedělejte, pouze dýchejte a hýbejte očima!
A zase platí: nic nedělejte přes ostrou bolest a už vůbec ne silou.
Masáže zde mohou výrazně ulevit přetíženým svalům kolem lopatek, páteře a žeber. Pokud se ale problém vrací, samotné promasírování zpravidla nestačí. Potřebujeme obnovit pohyblivost hrudníku a současně zapojit svaly, které jej mají při běžném pohybu stabilizovat.
Bolí vás „kříž“? Seznamte se s SI skloubením
„Seklo mě v kříži.“ Jenže kříž není jedna konkrétní struktura. V dolní části zad máme bederní páteř a pod ní křížovou kost, která je prostřednictvím dvou SI neboli sakroiliakálních kloubů spojena s pánví. Právě oblast SI skloubení umí být pěkně nepříjemná. Bolest bývá často jednostranná. Člověk ukazuje přibližně na oblast „dolíčku“ nad hýždí, bolest se může rozlévat do hýždě nebo stehna a zhoršovat při chůzi, otáčení v posteli, vstávání ze židle nebo když stojíte delší dobu na jedné noze.
Pozor ale na jednu věc: Podle místa bolesti si sami spolehlivě neurčíte, že je „zablokované SI“. Podobně se mohou projevovat svaly, bederní páteř, kyčel i nervové struktury.
Co můžete zkusit při bolesti SI oblasti?
Lehněte si na záda, pokrčte kolena a velmi pomalu je nechte kývat několik centimetrů ze strany na stranu. Můžete střídavě přitahovat jedno koleno směrem k hrudníku nebo vleže jemně podsazovat a povolovat pánev. Pokud pohyb přináší úlevu, pokračujte. Pokud bolest výrazně zhoršuje nebo začne vystřelovat dál do nohy, nepřetlačujte ji.
Po odeznění akutní bolesti je ještě důležitější druhá fáze: stabilizace pánve. Tady už přicházejí na řadu hýžďové svaly, hlubší stabilizační svaly trupu, práce s dechem a správný pohybový stereotyp. A přesně tady bývá rozdíl mezi „někdo mě odblokoval“ a skutečnou rehabilitací problému.
Bolest jde do zadku. Je to ploténka, ischias, nebo piriformis?
Teď se dostáváme k častému omylu. Bolest v hýždi nebo zadní straně stehna automaticky neznamená vyhřezlou ploténku. Jedním z možných viníků je musculus piriformis neboli hruškovitý sval. Je uložen hluboko v hýždi a v jeho blízkosti probíhá sedací nerv. Pokud je sval přetížený, podrážděný nebo ve spasmu, může vzniknout bolest hluboko v hýždi a někdy také brnění či bolest pokračující do stehna. Typicky může vadit dlouhé sezení, běh, chůze do schodů nebo určitý pohyb kyčle.
Jednoduché protažení můžete vyzkoušet vleže na zádech: položte kotník jedné nohy přes koleno druhé, takže nohy vytvoří jakousi „čtyřku“, a stehno spodní nohy pomalu přitáhněte k sobě. Měli byste cítit příjemný tah v hýždi, nikoli ostrou bolest vystřelující do nohy.
Jenže piriformis není univerzální vysvětlení každé bolesti zadku. A už vůbec není dobré bolestivou hýždi donekonečna mačkat míčkem jen proto, že jste na internetu našli „trigger point“.
Když bolest ze zad pokračuje do nohy
Tady už zbystřete.
Bolest, která z bederní oblasti nebo hýždě pokračuje po noze dolů a přidává se brnění, mravenčení, změna citlivosti nebo svalová slabost, může souviset s podrážděním nervového kořene. Jednou z příčin může být výhřez meziobratlové ploténky. A mimochodem – ploténka nikam „nevyskočí“. Při výhřezu se část jejího obsahu vyklenuje nebo proniká přes její zevní struktury a může chemicky či mechanicky dráždit nervový kořen. Ale nelekejte se: nález výhřezu ale automaticky neznamená operaci. O dalším postupu rozhoduje především klinický stav, neurologické příznaky a jejich vývoj.
Zablokovaná záda a masáž
Masáž mám ráda – koneckonců je to velká část mé práce. Dokáže uvolnit přetížené svaly, snížit napětí a často velmi rychle přinést úlevu. Má ale své limity. Pokud ke mně někdo chodí každý měsíc se stejným místem, které pokaždé uvolníme a za dva týdny je zpátky přesně tam, kde jsme začali, je načase přestat řešit pouze místo bolesti.
Proč se stále přetěžuje pravá strana krku? Proč se pořád stahuje sval pod lopatkou? Proč se opakovaně ozývá oblast SI skloubení?
Někdy najdeme problém v nedostatečné pohyblivosti jiné části páteře, jindy ve slabých hýždích, způsobu dýchání, dlouhém sezení, stereotypu chůze nebo třeba v tom, jak člověk každý den osm hodin pracuje.
Proto podle mě nejlépe funguje kombinace. Masáže a techniky měkkých tkání mohou uvolnit to, co je přetížené. Mobilizace pomůže obnovit pohyb tam, kde chybí. A cílené rehabilitační cvičení učí tělo nově získaný rozsah také používat a udržet.
Nechceme přece záda celý život „odblokovávat“. Chceme, aby se pokud možno přestala blokovat.
Kdy už nečekat a vyhledat lékaře
Většina běžných akutních bolestí zad naštěstí není nebezpečná. Jsou ale situace, kdy domácí cvičení ani masáž nejsou správnou první volbou.
Rychlé lékařské vyšetření je namístě například při výrazné nebo zhoršující se slabosti končetiny, ztrátě citlivosti, bolesti po vážném úrazu nebo pokud je bolest spojená s horečkou či celkově špatným stavem.
A okamžitě řešte bolest zad spojenou se ztrátou citlivosti v oblasti rozkroku a genitálií, poruchou močení nebo stolice či výraznými neurologickými příznaky v obou nohách. To už není „jen skřípnutý nerv“, který do rána rozchodíte.
A ještě jedna praktická rada na konec. Pokud vás záda chytnou, první otázka nemusí znít: „Kdo mě odblokuje?“
Zkuste se nejdřív zeptat: „Proč se mi to stalo – a proč už zase?“
Právě odpověď na druhou otázku bývá pro dlouhodobé řešení bolesti zad mnohem důležitější. 😉
